Maslowova pyramida
Člověk dnešní společnosti se chová vždy tak, aby uspokojil své potřeby (vnitřní požadavek vyplívající z vědomého nedostatku). Něco bude člověk nakupovat vždycky a něco jen pokud uspokojí potřeby základní, ty méně náročné a pro přežití méně důležité.
Podle teorie Maslowovy pyramidy, což je hierarchie lidských potřeb, kterou definoval americký psycholog Abraham Harold Maslow v roce 1943) má člověk pět základních potřeb. Seřazeny jsou od nejnižší:
- Fyzilogické potřeby (jídlo, pití, sex)
- Bezpečí (domov, práce, fyzické bezpečí, zdraví)
- Společenské potřeby (kamarádi, přátelé, rodina)
- Uznání (pochvala, úcta)
- Seberealizace (uplatnění sebe sama)
Na nejnižším stupni je tedy to, co zajistí přežití člověka a jeho rozmnožování. Maslow tuto potřebu označuje jako potřebu existence. Lidé budou zkrátka vždycky jíst, pít, dýchat, spát a rozmnožovat sami sebe.
Další čtyři kategorie jsou Maslowem označeny jako potřeby nedostatkové. Pokud je alespoň částečně uspokojena potřeba z nižšího stupně, může člověk postupovat dál.
Za nejvyšší pak Maslow považuje potřebu sebeaktualizace, nebo jinak řečeno seberealizace. Jde o lidskou snahu naplnit svoje schopnosti a záměry, snaha být nejlepším, jakým člověk může být.
Seberealizované osoby definoval Maslow jako lidi, jež přijímají okolnosti života, namísto toho, aby se jim vyhýbali nebo je odmítali. Jsou spontánní v tvorbě svých myšlenek a činů, jsou tvořiví, zajímají se o řešení problémů a často i jiných lidí. Cítí blízkost jiných lidí a všeobecně si váží života, mají vnitřní etiku, která je nezávislá od vnější autority a jiné lidi posuzují bez předsudků způsobem, který je možné považovat za objektivní.
Paradoxem, je, že mnozí lidé o seberealizaci nestojí, jsou motivováni jen nižšími fyziologickými potřebami, klidem a pohodlím.